Looking For
Často toho mnoho nevíme o společnosti, která na místech, kde nyní žijeme, žila před námi.
K tomu, abychom ji poznali, potřebujeme najít různé indicie, které slouží k jejímu pochopení.
Jednou z těchto indicií je paměť místa, hmotná připomínka dob dávno minulých.
Ústředním tématem disertačního projektu je hledání vlastního designového směru.
Disertační práce se opírá o výzkumný doktorandský projekt, který byl realizován od roku 2015 – 2021 pod názvem Looking for a reflektoval vnímání pojmů jako jsou člověk, osobnost, vliv, popularita a zobecnění. Projekt Looking for se zaměřoval nejprve na analýzu, bádání a realizaci designově výtvarných projektů vycházejících z krušnohorského prostředí a soustřeďují se na jedince, krajinu a místo.
Prostor severních Čech je kulturně a sociálně specifickým prostorem, jehož přítomnost je silně ovlivněna jeho minulostí. Jsme součástí prostoru, jenž se stal za mnoho posledních let vykořeněnou oblastí, který nyní těžko hledá vlastní tvář a identitu. Krušnohoří je dodnes vnímáno jako průmyslový kraj, který se stal centrem vývoje průmyslu a obchodu. Textilní průmysl byl jedním z hlavním podstatných odvětví a od počátku průmyslové expanze stál za výraznou změnou identity tohoto regionu. Textilní průmysl po roce 1989 zde zaniká a dnes je jeho role na trhu okrajová.
Zajímám se o identitu místa, která by se promítla do mé samotné tvorby. Krušnohoří je pro mne inspirací, ale je zde velice náročné najít momenty, které by spolu vytvořily základnu pro vlastní osobní vizuální styl. Zaměřil jsem tedy v těchto souvislostech na textilní průmysl, který považuji za jeden z nejdůležitějších partnerů na poli fashion designu.
Započal výzkum zacílený na místní regionální textilní produkci. Protože na začátku 21. století, již výroba z větší části neexistovala, pokusil jsem se zpětně hledat v zaniklé historii Krušnohoří zmínky o zdejším textilním průmyslu. Postupně se z informačních střípků začala skládat mozaika, která mě fascinovala svou zapomenutou monumentálností. Vycházel jsem přitom z textilních vzorníkových knih, které se nacházejí v depozitářích regionálních muzeí. Vytyčil jsem si pracovní osu Aš až Rumburk a dohledával materiály, které se na této ose v institucích dochovaly.
Knihy jsou v různém technickém stavu a veřejnosti nejsou přístupné. Jedinou možností, jak sdílet jejich obsah, byla komplexní digitalizace. Jde o cestu, která zároveň umožní pro budoucí generace se těmito knihami inspirovat, studovat je a pracovat s nimi. Hlubším zkoumáním a spoluprací regionálními historiky, teoretiky a kurátory v muzeích se daří více porozumět situaci, která není dodnes příliš zdokumentována, protože se textilním fenoménem severních Čech po materiálové a vizuální stránce příliš nezabýváme.
Snahou této práce bylo provést digitalizaci textilních vzorníkových knih a vytvořit metodický postup a systém samotné digitalizace. Protože se jedná o sbírkové předměty, je nutné postupovat v součinnosti s muzejními pravidly. První digitalizovaný materiál byl pořízen v archivu Muzea města Ústí nad Labem – jednalo se o sbírky knih textilní firmy Wolfrum.
Disertační projekt byl podpořen tříletým grantem Studentské grantové soutěže, který umožnil vytvořit tým studentských spolupracovníků, kteří se na digitalizaci podíleli. V rámci grantu se také řešila otázka, jak digitalizovaný materiál přiblížit veřejnosti. Propojíme tak regionální muzea jedním společným fenoménem – textilem.